Putovní výstava NAi (Nizozemský institut architektury www.nai.nl ) představuje ve svém projektu pohled osmnácti současných předních holandských architektonických kanceláří na problematiku zahušťování měst a zástavby starších urbánních celků. Mezi prezentovanými ukázkami jsou řešení z měst Amsterdam, Arnhem, Eindhoven, Eschede, Groningen, Lelystad, Maastricht, Rotterdam, Tilburg, Utrecht a Zaanstad, v nichž budou představeny projekty od obytných, společenských a kancelářských objektů až po universitní kampusy – a to jak na periferiích, tak i v původních centrech městských aglomerací. Příklady ukazují možnosti, jak při nedostatku stavebního místa opětovně využívat a nově organizovat starší urbánní celky.

Zastoupené architektonické kanceláře:
S333 architects
KCAP
OD 205 architectuur bv
De Architecten Cie
Wiel Arets Architects
Rijnboutt Van der Vossen Rijnboutt
Claus en Kaan Architecten
Benthem Crouwel
Jeroen van Schooten of Meyer & van Schooten
UN Studio
Herman Hertzberger Architects
Jo Coenen
Vera Yanovchinsky
NL Architects
MVRDV
Soeters van Eldonk
OMA
West 8
JHK

Většina nizozemských měst zažívá především v posledních dvou desetiletích pozoruhodnou transformaci. Staré linie katastrů a jednotlivých, původně zřetelně ohraničených obytných a hospodářských oblastí, je v ní nyní často narušována neorganizovanou zástavbou, kde původní objekty či celé stavební celky nahrazuje nová, s původními strukturami proporcionálně a tvarově nesouvisející architektura. Tyto neorganizované a často organicky se rozvíjející stavební struktury sice vnášejí mnohdy do původních míst chaos, současně s ním ale přinášejí nové možnosti v požadavcích na moderní infrastrukturu měst. Stará hospodářská a výrobní centra jsou tak nahrazována obytnými nebo vzdělávacími celky, v převážně dosud rezidenčních částech vyrůstají místa spojená s administrativní nebo obchodní činností.
Tato svého druhu suburbanizace má kořeny v období po II. světové válce, kdy započaly snahy nizozemské státní správy decentralizovat územní plánování pod heslem „Centralizovat, kde je to nezbytné, decentralizovat, kde je to možné“, čímž se holandským městům a jejich magistrátům dostalo práva rozhodovat o developerských projektech.
Problematika zástavby starších urbánních celků – jak na periferiích, tak i v původních centrech městských aglomerací - se bezprostředně dotýká také mnoha českých a moravských měst a věříme, že výstava bude pro zdejší odbornou i laickou veřejnost pozoruhodnou možností seznámit se s výsledky dlouhodobých snah holandské odborníků v řešení soudobých urbanistických úkolů.