NENASYTNÁ KRABICE: NEKONEČNÉ INTERIÉRY MVRDV

Nizozemský institut architektury ( NAi ) představil na podzim roku 2002 výstavu značně diskutované holandské architektonické firmy MVRDV, proslavené takovými pracemi, jako jsou kanceláře rozhlasové společnosti VPRO v Hilversumu a pavilon Nizozemí na Expo 2000 v Hannoveru.
Aaron Betsky získal za koncepci holandského pavilónu na loňském bienále architektury velmi důležité ocenění a architektonická produkce MVRDV byla představena samostatně v několika sekcích jako jedna z nejvýznamnějších.

Výstava " NENASYTNÁ KRABICE: NEKONEČNÉ INTERIÉRY MVRDV"
je první z výstavní série, jejímž cílem je informovat celosvětové publikum o současné kultuře designu v Nizozemí.
Tyto putovní výstavy budou nejprve představeny v NAi a poté v Evropě a Spojených Státech.

Krajská ústřední knihovna pro Nord Brabant, projekt 2000, nerealizován

MVRDV upoutali pozornost Vilou VPRO v Hilversumu a získali uznání za Holandský pavilón na EXPO v Hannoveru. Dnes se zapisují do historie dalšími projekty, jako je obytný blok Silodam v Amsterodamu nebo návrh Brabantské knihovny v Eindhovenu. Práce architektů rotterdamské kanceláře MVRDV je synonymem pro experimentální architekturu v Holandsku. MVRDV významně přispívají k inovaci architektury v Holandsku i v zahraničí svými originálními myšlenkami o hustotě a volném prostoru v přeplněné zemi, jejichž klíčovými termíny jsou kompaktnost a umělá příroda. Nizozemský architektonický institut (NAI) představuje architekturu MVRDV v následujících měsících na výstavě Nenasytná krabice: nekonečné interiéry MVRDV.

Eybeam Institute New York, soutežní návr, 3. fáze, 2001, nerealizován

Winy Maas, Jacob van Rijs a Nathalie de Vries založili architektonickou firmu MVRDV v roce 1991 a brzy upoutali pozornost hojně diskutovanými projekty, jako byla Villa VPRO v Hilversumu (1997) nebo pavilón Nizozemí na EXPO v Hannoveru (2000). Těmito i dalšími budovami dodali MVRDV novátorský podnět vývoji holandské architektury. Jejich tvorba zřetelně čerpá z tradice experimentální a vysoce funkcionální architektury v této zemi. Výstava Nenasytná krabice: nekonečné interiéry MVRDV je první z řady výstav, v nichž NAI představí novátorské tendence v současné holandské architektuře. V této sérii výstav, která zahajuje v roce 2003, se NAI soustředí na tvorbu "Generace 1.0", která následuje po "Generaci 68" a je první generací, která dospívala s počítači. Její tvůrci dosáhli zralého věku na počátku tisíciletí a přestože jsou dosud relativně mladí, mají za sebou významné dílo v podobě dokončených projektů. Výstavy o Generaci 1.0 budou putovat po Evropě a Spojených státech a budou doprovázeny publikacemi NAI.

Filosofie navrhování

Výstava MVRDV představuje devět klíčových projektů z let 1997-2002, které dobře ilustrují filosofii navrhování této firmy. Jedná se o rozmanité projekty, od kancelářské budovy před rozhlasové studio, muzeum až po obytný blok. Všech devět projektů charakterizují dvě témata: budova jako nenasytná krabice a nekonečný interiér.

Architektura MVRDV nevzniká tolik z výtvarného návrhu jako z výzkumu a analýzy programového zadání. Jejich budovy jsou jednoduché pravoúhlé objemy, které zahrnují do procesu navrhování viditelné i neviditelné faktory. Příkladem těchto faktorů jsou stavební zákony, technické požadavky, regulační předpisy i přání klientů a uživatelů.

Pragmatický přístup MVRDV je zřejmý v projektu obytného bloku Silodam, který byl dokončen v roce 2002. Budova zahrnuje širokou škálu obydlí a různých prostor. Je v ní 157 bytů (v nájemních i vlastnických sektorech), několik komerčních úseků a různé společné prostory. Budovu můžeme číst jako fixovaný výsledek vyjednávání mezi přáními klientů, investorů a budoucích nájemníků, která jsou rozmanitá a často i protichůdná.

I další budovy MVRDV představují jedinečné stohovatelné kombinace programových prvků, jejichž výsledkem je nekonečný interiér. Kupříkladu návrh Brabantské knihovny pro Eindhoven představuje 230 metrů vysoká věž, která obsahuje 17 kilometrů abecedně seřazených knižních polic. "Knižní stěna" obíhá kolem společného prostoru tak, že vzniká hala pro veřejné využití. Návštěvníci se mohou pohybovat napříč knihovnou v "pracovních buňkách", které jsou umístěné horizontálně a vertikálně uvnitř i vně budovy. Buňky lze využít také jako prostory pro různá setkání a schůze. Jak se bude sbírka knih v budoucnosti rozrůstat, knižní stěna bude dál pokračovat směrem vzhůru.

Výstava

Koncept nekonečného interiéru prochází celou výstavou jako červená nit. V galerii je vytvořen nekonečný prostor pomocí několika panelů o rozměrech 5 x 3,5 m, na nichž jsou fotografie interiérů MVRDV. Obrazy působí silným perspektivním dojmem, takže návštěvník může prožít pocit, že je v "lese" Hannoverského pavilónu, uvnitř budovy VPRO nebo v nekonečné betonové krajině nějaké jiné budovy. Součástí výstavy je i několik velkorysých modelů, které dávají představu o pracovním postupu MVRDV. Několik projektů je ilustrováno digramy a výkresy, které ukazují, jak MVRDV používají informace o technických údajích, jako je izolace nebo přání klientů, a jak se tyto údaje stávají součástí jejich projektů.

Hlavní sídlo VPRO, Hilversum, projekt 1993, realizace 1997

Výstava prezentuje Villu VPRO v Hilversumu, pavilón na Expo v Hannoveru, obytný blok Silodam v Amsterodamu a Brabantskou knihovnu v Eindhovenu, dále Všeobecné muzeum v Paříži (1999), Palác biodiverzity v Barceloně (2000), Nizozemské Ministerstvo zemědělství, správy přírodních zdrojů a rybolovu v Haagu (2000) a univerzitní budovu HAN v Nijmegenu (1999).

Budovy MVRDV jsou hladové krabice, které v sobě zahrnují různá data. Firma pracuje s datovanou krajinou - metodou, která zdůrazňuje určité, často nezohledněné faktory, které hrají svou roli v návrhu. Příklady takových faktorů jsou specifikace funkcí, stavební řízení, technologie a demografická data. MVRDV přeměňuje abstraktní data do hmatatelné podoby, kterou je obvykle pravoúhlý objem.
Interiéry jsou rovněž výsledkem pragmatické pracovní metody firmy. Exteriéry budov mohou vypadat jako jednoduché pravoúhlé krabice, ale jakmile se ocitneme uvnitř, uvědomíme si originalitu a komplexnost architektury, čehož dobrým příkladem je budova VPRO. Interiér této budovy je pokračováním obklopující krajiny - stoupá ve spirále, zakončená zatravněnou střechou. V případě hannoverského Expo pavilonu se sama budova stala částí krajiny.
NAi ukazuje výběr budov, které mají společný venkovní vzhled krabice. Návštěvník výstavy může probádat nekonečný interiér těchto nenasytných krabic.

Pro další informace nebo obrazový materiál
je možno také kontaktovat
Tým marketingu a komunikace NAI
(Edwin Pelser, Astrid Karbaat,Martine Heijnen)
tel 010 4401260

press@nai.nl
www.nai.nl

zavřít