aktualni
aktualni
aktualni
připravujeme
archiv
galerie
publikace
kontakt
newsletters
press
partneři
cervena

Židovští architekti v Praze 1900-1938


Bauhaus Center Tel Aviv
5.12.2010 – 15.01.2011

výstava byla připravena Galerií Jaroslava Fragnera v Praze

pořadatelé/   Czech Centre Tel Aviv, Bauhaus Center Tel Aviv, Goethe-Institut Tel Aviv, Galerie Jaroslava Fragnera
kurátor/  Zdeněk Lukeš
foto/  Ester Havlová, Pavel Štecha, Karel Cudlín
grafika/  Studio Novák a Balihar
překlad/  Robin Cassling
za podpory/  Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, Česká centra

Praha patřila od konce XIX. století k předním evropským metropolím. Uchovala si sice kompaktní historické jádro s mnoha památkami středověké, renesanční i barokní architektury, ale vedle těchto skvostů se začala objevovat řada nových staveb vynikající architektonické úrovně ve stylu historismu, secese a moderny a těsně pře první světovou válkou dokonce poněkud výstředního architektonického kubismu. Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se tu pak vystřídaly další styly: art déco, expresionismus, moderní klasicismus i avantgardní konstruktivismus a funkcionalismus. V té době byla česká metropole jedním z nejmodernějších měst s řadou skvělých paláců, činžovních domů, škol, nemocnic, kulturních staveb, mostů i kostelů, důraz byl kladen i na sociální výstavbu.

Druhá světová válka tento slibný vývoj přerušila a po roce 1948 následovala vynucená éra stalinské architektury sovětského typu. V období komunismu (1948-1989) bylo úspěšné období první poloviny XX. století záměrně opomíjeno. Zcela se pak vytratily informace o pracích pražských i mimopražských židovských architektů, kterých v metropoli působily desítky. Byli to většinou absolventi pražské německé techniky nebo vídeňských či německých škol. Jejich hlavním jazykem však byla němčina a tak byli později z české avantgardy exkomunikováni. Bránit se nemohli – většina z nich zahynula během války v koncentračních táborech, další emigrovali do často velmi vzdálených zemí – USA, Kanady, Austrálie, Ekvádoru, Mexika ad. Po válce se někteří sice vrátili, ale po komunistickém puči znovu emigrovali. Jejich pozůstalosti se – až na výjimky – nezachovaly a jejich tvorba upadla v zapomnění. Přitom na území Prahy navrhli desítky vynikajících staveb v různých stylech od secese až po funkcionalismus.

Před 10 lety jsme se rozhodli připomenout alespoň některá jména a připravili ve spolupráci s předními českými fotografy: prof. Pavlem Štechou a jeho žáky Ester Havlovou a Karlem Cudlínem výstavu a katalog s názvem Splátka dluhu. Připomíná na sedm desítek německy hovořících architektů, kteří v Praze působili. Expozice vyvolala překvapení – návštěvníci slyšeli často poprvé v životě jména projektantů staveb, které velmi dobře znali. Mnozí v těch domech bydleli, pracovali, chodili do školy. Najednou se ukázalo, že v české metropoli působily desítky výrazných osobností, jako byli Ernst Mühlstein a Victor Fürth, Erwin Katona, Martin Reiner, Leo Mayer, Max Gerstl, Rudolf Wels, manželé Oscar a Elly Oehlerovi a mnozí další.

Postupně se také daří doplňovat bílá místa a dnes již víme více o osudech některých těchto architektů, neboť se z celého světa hlásí jejich příbuzní a přátelé. Výstavu Splátka dluhu jsme postupně představili v řadě evropských měst: po Praze, kde jí udělil záštitu prezident Václav Havel, byla prezentována v Regensburgu, Berlíně, Vídni, Rotterdamu, Stockholmu a dalších městech a nyní ji uvádíme také v Tel Avivu – městě, které je rovněž významným centrem moderní architektury.

                                                                                                                                                                                               Zdeněk Lukeš
pozvanka   www.czechcentres.cz/telaviv   www.bauhaus-center.com   www.goethe.de/telaviv   fotografie ze zahájení