výstavní prostor/ Řetízkové šatny Dolu Michal
Ostrava - Michálkovice
kurátor/ Zdeněk Lukeš
koncepce/ Dan Merta, Zdeněk Lukeš
fotografie/ Ester Havlová
grafické práce/ Robert V. Novák
Výstava, která již byla prezentována v Praze (15/12/04–15/2/05), Berlíně, Darmstadtu (17/9–13/11/05), Vídni a Rotterdamu, připomíná pozoruhodné dílo arch.
Emila Králíčka (1877-1930).
Rodák z Německého Brodu po studiích na pražské stavební průmyslovce pracoval v atelieru prof. Antonína Balšánka a
poté, kolem roku 1901, odešel do Darmstadtu, kde působil ve studiu Josefa Marii Olbricha na projektu známé umělecké kolonie. V roce 1903/4 se
vrátil do Prahy a pracoval pro různé stavitele.
Zejména ve své tvorbě z let 1905-10 uplatnil řadu principů, které znal ze svého darmstadtského
pobytu. Vedle arch. Emanuela Josefa Margolda byl Králíček zřejmě jediným Čechem, který měl možnost spolupracovat s jedním z čelných
představitelů evropské secese, opavským rodákem J. M. Olbrichem.
Po svém návratu pracoval pro různé pražské stavitele, jimž navrhoval průčelí domů. Od 1904 se stal klíčovým projektantem známé stavební firmy
Matěj Blecha, pro kterou pracoval do roku 1913, v posledních letech jako její šéfprojektant. Současně navrhoval stavby i pro jiné firmy.
Králíček navrhl desítky domů v Praze, Jičíně, Českém Brodě, Lysé nad Labem, Spálově, chorvatském Splitu nebo Bašce aj. Nejdříve projektoval fasády ve
stylu vegetabilní secese ve spolupráci se sochařem prof. Celdou Kloučkem (např. vlastní dům Matěje Blechy na vltavském nábřeží, domy na Senovážném náměstí
ad.), poté přešel ke geometrické secesi a moderně (vily Na Zátorce, domy v Karlíně, sokolovna a kostelík v Libni, hotel Zlatá husa, Adamova lékárna,
Šupichovy domy na rohu Václavského nám. a Štěpánské ulice ad.).
Nejzajímavější je Králíčkovo kubistické období 1912-3. V této době projektoval např.
dům v Karmelitské ulici, dům Diamant v ul. Spálené, kubistickou lampu na Jung- mannově náměstí (dříve mylně připisovanou V. Hofmanovi),
interiér husitské kaple na Žižkově, vilu v Lysé nad Labem nebo hrobku v Mnichově Hradišti a další stavby a detaily. V počtu kubistických realizací nemá u nás Králíček
konkurenci.
Ve 20. letech založil Králíček spolu s ing. R. Šolcem vlastní projekční atelier. Projektoval pozoruhodný areál hydroelektrárny ve Spálově,
školní budovu v Dušní ulici a další objekty.
V roce 1930 spáchal sebevraždu.
Jeho tvorba zůstala po desetiletí neznámá, protože u nás prakticky nepublikoval a nepatřil do
žádné známé výtvarné skupiny. Rovněž jeho podpis většinou na plánech chybí (dříve plány signovali jen odpovědní stavitelé).
Jeho dílem se začal podrobněji
zabývat až v osmdesátých letech navrhovatel, který o EK publikoval několik článků v časopise Umění, Architektura a Zlatý řez (některé ve spolupráci s Janem
Svobodou) a v katalogu Český kubismus (ed. Švestka, Vlček). Na FAMU pak zadal dokumentaci některých staveb EK tehdejší studentce a dnes známé fotografce
Ester Havlové, která vytvořila vnikající sérii celků a detailů jeho staveb.
Výstava se opírá především o černobílé fotografie Ester Havlové, o několik originálních Králíčkových plánů, které dokazují jeho nevšední kreslířské mistrovství,
a o několik nově vyrobených modelů plus různé originální detaily z jeho staveb.
Realizace :
Praha 1 Vlastní dům stavitele Blechy, 1904, Masarykovo nábřeží, Praha 1 (rostlinná
secese)
Hotel Zlatá husa, Václavské náměstí, 1908-9, Praha 1 (geometrická secese)
Adamova lékárna s kubistickou lucernou, 1912, Václavské a Jungmanovo náměstí, Praha 1
(geom. secese a kubismus)
Decastellův dům, 1912-3, Karmelitská, Praha 1 (kubismus)
Dům Diamant, Spálená, 1912-3, Praha 1 (kubismus)
Škola, 1920-1, Dušní, Praha 1 (neoklasicismus)
Šupichovy domy na Václavském nám.
Praha 8 Kostelík sv. Vojtěcha, 1905-6, Zenklova, Praha 8 (secese)
Sokolovna Libeň, Zenklova, 1907-8, Praha 8 (geometrická secese)
Dům Palmovka, Sokolovská ul. 125 (secese)
Bývalá Karlínská záložna, ul. 1 pluku (pozdní secese a kubismus)
Bývalá banka (kol. 1905), Sokolovská ul. 438
činžovní domy v Karlíně : Březinova 23, 24, 30, Lyčkovo nám. 4, Hybešova 5, atd.
ostatní Vila v Lysé nad Labem, 1912-3 (kubismus)
Krausova a Marešova vila, 1907-8, Na Zátorce, Praha 6 (geometrická secese)
Přečerpávací elektrárna, 1923-5, Spálov (art-déco)