kurátor/ Zdeněk Lukeš
architekt výstavy/ Pavel Fanta
koncepce/ Dan Merta, Zdeněk Lukeš
fotografie/ Ester Havlová, Jan Malý
grafické práce/ Robert Novák, Tomáš Brichcín
za podpory/
nadace české architektury, kubista,
hlavní město praha, ministerstvo kultury ČR
Výstava o pražském architektonickém kubismu, která byla poprvé představena v prosinci 2006 v Praze,
v roce 2007 v Drážďanech a v letošním roce v Berlíně, navazuje na projekty,
které pro Galerii Jaroslava Fragnera připravil přední český historik a teoretik architektury Zdeněk Lukeš.
Výstavy Splátka dluhu / Praha a její německy hovořící architekti 1900 – 1938 a Emil Králíček /
zapomenutý mistr secese a kubismu se setkaly s velkým zájmem odborné i laické veřejnosti.
Publikace vydané k těmto výstavám získaly ocenění v soutěži o nejkrásnější knihu roku, a to také z toho důvodu,
že na fotografických částech se podíleli přední čeští fotografové Pavel Štecha, Karel Cudlín, a především Ester Havlová.
Grafické ztvárnění výstav a katalogů připravil renomovaný český grafik Robert Novák.
Tento okruh spolupracovníků se rovněž podílel na výstavě o architektonickém kubismu.
Je třeba také podotknout, že obě předcházející výstavy prezentovaly pražskou a českou architekturu v zahraničí
(např. Berlín, Stockholm, Mnichov, Darmstadt, Regensburg, Rotterdam, Vídeň).
koncept výstavy o architektonickém kubismu/
Dominantní postavení zaujímají pražské stavby, ale výstava a katalog představuje i několik staveb realizovaných v jiných městech
či lokalitách České Republiky.
Od roku 1909 se Praha stala po Paříži hned druhým nejvýznamnějším centrem evropského kubistického umění.
Na ozvěny a podněty pařížských kubistů nereagovali pouze pražští sochaři a malíři, ale také architekti,
návrháři designu a nábytku, scénografové, básníci i spisovatelé. Praha, v té době důležité duchovní a umělecké centrum Evropy,
přetavila tyto podněty v ojedinělý architektonický styl, který vznikal v období evropské expresionistické architektonické moderny.
Český architektonický kubismus je dnes v centru zájmu odborníků, ale i laiků na celém světě.
Jedná se o bizarní kapitolu ve vývoji moderní architektury XX. století, označovanou sice za slepou cestu,
ale přesto stále velmi inspirativní. Základní postulát vytvořil v roce 1911 významný český architekt Pavel Janák (1882-1956),
který reagoval kriticky na tehdejší racionální tvorbu ve stylu moderny Jana Kotěry a jeho okruhu.
Kubismus se sice v architektuře dlouhodobě jako styl neprosadil, ale několik staveb bylo realizováno, a to nejen v Praze.
Výstava se soustředí na nejvýznamnější období let 1911-14 a představuje prominentní osobnosti kubismu a jejich práce:
Pavla Janáka, Josefa Gočára, Vlastislava Hofmana, Josefa Chochola a Emila Králíčka.
Na 33 panelech seznámuje návštěvníky také s kubistickým designem, nerealizovanými projekty i dalším vývojem po roce 1918.
Autorkou černobílých fotografií je renomovaná fotografka Ester Havlová, expozici a texty připravil Zdeněk Lukeš.
K výstavě byla vydána publikace v českém a anglickém jazyce, jejíž součástí je obsáhlý katalog staveb včetně map realizací
v ČR a Praze, ale také klíčová stať Pavla Janáka Hranol a pyramida.
